|
|
Zodpovědnost mezinárodních neziskových organizací
Staša, Michal ; Skovajsa, Marek (vedoucí práce) ; Muhič Dizdarevič, Selma (oponent)
Diplomová práce se dotýká dvou aktuálních témat, která plní v posledních letech odborné časopisy. Jedná se o diskurz o globální občanské společnosti, její existenci, definici či rozsahu. Diplomová práce mapuje základní přístupy k tématu a řadí autory na globalisty, skeptiky a empiriky. Druhým tématem je zodpovědnost, jejíž potřeba se zvýšila na počátku nového tisíciletí po sérii skandálů několika globálních institucí. Ty se nevyhnuly ani mezinárodním neziskovým organizacím. Práce shrnuje několik typologií zodpovědnosti a představuje její základní oblasti rozdělené do dvou skupin: morální a politická zodpovědnost a procedurální a interní zodpovědnost. Ve výzkumné části jsou hodnoceny tři pobočky mezinárodních neziskových organizací: Amnesty International, Greenpeace a Hnutí DUHA - Přátelé Země. Cílem bylo nalézt vhodnou metodiku pro měření zodpovědnosti národních poboček a vyzkoušet ji na uvedených organizacích. Výsledkem je modifikace existující metodiky organizace One World Trust a zjištění nízké míry zodpovědnosti u zkoumaných organizací.
|
|
|
Koncept globálního občanství a jeho aktivní rozměr, očima českých absolventů programu Erasmus+
Bulíř, Šimon ; Moree, Dana (vedoucí práce) ; Košák Felcmanová, Alena (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřená na popis a výzkum globálního občanství v kontextu programu Erasmus+ a občanské společnosti. V první části je popsána teorie a debata spojená s konceptem globálního občanství, včetně kosmopolitismu, globální občanské společnosti, aktivního globálního občanství, sdílené evropské identity a generace Erasmus. Druhou část tvoří kvalitativní výzkum, který je zaměřený na otázku vlivu studia v zahraničí přes program Erasmus+ na vnímání a identifikaci s globálním občanstvím. V rámci tohoto výzkumu bylo pořízeno 10 rozhovorů s českými absolventy programu Erasmus+.
|
|
|
Formování globální občanské společnosti: reakce na problémy globalizace
Novotná, Naďa ; Sýkora, Luděk (vedoucí práce) ; Festa, David (oponent)
Diplomová práce zkoumá možnosti globální občanské společnosti zmírňovat negativní důsledky ekonomické globalizace. V obecné části je zvláštní pozornost věnována problémům plynoucím z nových strategií firem při výrobě v rozvojových zemích. Následně jsou představeny stávající mechanizmy regulace chování firem, které se jeví jako nedostačující. V posledních dekádách se vyvíjejí mechanizmy nové, na jejichž vzniku se významně podílí aktéři globální občanské společnosti. Proces formování globální občanské společnosti, její ambice a rizika jsou rovněž předmětem studia v obecné části práce. V teoretické rovině je diskutována role globální občanské společnosti a její možnosti ovlivňovat procesy globalizace v kontextu vybraných společenskovědních konceptů. Empirickou částí práce je kvalitativní analýza kampaně Byznys a lidská práva, kterou realizovali čeští aktéři globální občanské společnosti. Cílem kampaně je zabránit firmám v porušování lidských práv. V rámci studia kampaně je vedle hodnocení aktivit a cílů věnována pozornost vztahům, které těmito aktivitami vznikají v různých prostorových dimenzích. Závěry poukazují na potřebu vhodné spolupráce mezi odlišnými typy aktérů globální občanské společnosti. Zároveň je zdůrazňována nutnost dialogu globální občanské společnosti s vládními organizacemi a nejrůznějšími...
|
|
|
Formování globální občanské společnosti: reakce na problémy globalizace
Novotná, Naďa ; Sýkora, Luděk (vedoucí práce) ; Festa, David (oponent)
Diplomová práce zkoumá možnosti globální občanské společnosti zmírňovat negativní důsledky ekonomické globalizace. V obecné části je zvláštní pozornost věnována problémům plynoucím z nových strategií firem při výrobě v rozvojových zemích. Následně jsou představeny stávající mechanizmy regulace chování firem, které se jeví jako nedostačující. V posledních dekádách se vyvíjejí mechanizmy nové, na jejichž vzniku se významně podílí aktéři globální občanské společnosti. Proces formování globální občanské společnosti, její ambice a rizika jsou rovněž předmětem studia v obecné části práce. V teoretické rovině je diskutována role globální občanské společnosti a její možnosti ovlivňovat procesy globalizace v kontextu vybraných společenskovědních konceptů. Empirickou částí práce je kvalitativní analýza kampaně Byznys a lidská práva, kterou realizovali čeští aktéři globální občanské společnosti. Cílem kampaně je zabránit firmám v porušování lidských práv. V rámci studia kampaně je vedle hodnocení aktivit a cílů věnována pozornost vztahům, které těmito aktivitami vznikají v různých prostorových dimenzích. Závěry poukazují na potřebu vhodné spolupráce mezi odlišnými typy aktérů globální občanské společnosti. Zároveň je zdůrazňována nutnost dialogu globální občanské společnosti s vládními organizacemi a nejrůznějšími...
|
|
|
Zodpovědnost mezinárodních neziskových organizací
Staša, Michal ; Skovajsa, Marek (vedoucí práce) ; Muhič Dizdarevič, Selma (oponent)
Diplomová práce se dotýká dvou aktuálních témat, která plní v posledních letech odborné časopisy. Jedná se o diskurz o globální občanské společnosti, její existenci, definici či rozsahu. Diplomová práce mapuje základní přístupy k tématu a řadí autory na globalisty, skeptiky a empiriky. Druhým tématem je zodpovědnost, jejíž potřeba se zvýšila na počátku nového tisíciletí po sérii skandálů několika globálních institucí. Ty se nevyhnuly ani mezinárodním neziskovým organizacím. Práce shrnuje několik typologií zodpovědnosti a představuje její základní oblasti rozdělené do dvou skupin: morální a politická zodpovědnost a procedurální a interní zodpovědnost. Ve výzkumné části jsou hodnoceny tři pobočky mezinárodních neziskových organizací: Amnesty International, Greenpeace a Hnutí DUHA - Přátelé Země. Cílem bylo nalézt vhodnou metodiku pro měření zodpovědnosti národních poboček a vyzkoušet ji na uvedených organizacích. Výsledkem je modifikace existující metodiky organizace One World Trust a zjištění nízké míry zodpovědnosti u zkoumaných organizací.
|
|
|
INGO´s and public management: the case of Human Rights Watch
Brüggemann, Jörn Tobias ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Vymětal, Petr (oponent)
The purpose of this master thesis was to gain more insights into the actual impact that INGOs like Human Rights Watch incorporate as part of global politics. The case of HRW proved to be a great example, which had been largely neglected by the academic analysts so far. The theoretical framework introduced important implications necessary to understand the influence of INGOs to date. Based on a constructivist thinking, it was possible to outline a global political order, which is tremendously influenced by civil society actors such as INGOs. Especially the increasing significance of norms within an internationally arena -- that is becoming more and more connected -- gives impetus to actors that base their work on these collective beliefs. The deliberative power incorporated by INGOs enables them to actually challenge nation-states as well as market representatives by transforming the public sphere thoroughly. Human Rights Watch as particular case study has been analyzed as an organization that epitomizes the power of a rising global civil society. Throughout their historical development, HRW actively contributed to the defense of human rights against repressive governments as well as other violators. Obviously, the foundation of HRW was to a tremendous extent dependent on an overall evolution of human rights within the international arena. The end of the Second World War and the Universal Declaration of Human Rights by the United Nations paved the way for human rights to become an official and crucial part of international affairs. However, it took until the mid-70s when human rights turned into a major paradigm to be followed by nation-states. With the emergence of Helsinki Watch and the consequent evolution of other watch committees, the non-governmental organization strongly engaged with repressive governments (regardless of political orientation) in various regions of the world. Analyzing the contemporary organizational structure of HRW has been a difficult task due to relatively little information available. However, one can clearly state that HRW nowadays acts as a human rights defending organization that is virtually able to respond to abuses in every corner of the world. Its eagerness to review organizational process and adjust to novel human rights issues provides HRW with a unique flexibility and a large room for operations. This is also further strengthened through the integration of HRW within the international arena when considering their consultative status at the United Nations, the platform for worldwide relevant negotiations. Their growing presence in major capitals in conjunction with effective methodological approaches frequently permits HRW employees to meet up with heads of states. The impact this might have on the domestic opposition as well as on the actual socialization of norms has been described with the help of the example from Mexico, where the government refused to deal with forced disappearances. By actively engaging on-site, HRW tremendously fostered civil society movements that were otherwise unheard and powerless. As indicated in line with the spiral model, the intervention of HRW transformed the public sphere and boosted the dialogue between public and civil society representatives. The eagerness of the Mexican government to implement changes must be perceived as a success of HRW in its pursuit to defend human rights.
|
|
|
Terorismus a globální občanská společnost
Werner, Jan ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Diplomová práce předkládá alternativu k tradičnímu výkladu terorismu v mezinárodních vztazích. Terorismus je interpretován skrze fukuyamovsko-hegelovské prizma thymu, jehož prostřednictvím je zasazen do rámce nenormativně vymezené globální občanské společnosti. Strategicko-takticky je pak současný terorismus ztotožněn s guerillou. Na těchto základech jsou vytyčeny nové primární i sekundární kategorie analýzy terorismu a navržen způsob optimalizace jeho strategií a taktik. Dále jsou zkoumány přesahy tohoto alternativního pojetí na státy - pro něž se tím otevírají nové možnosti proti-útoku, adopce metod nebo tiché spolupráce - a nevládní organizace. Analytické i zahraničně-politické využití navrhovaného přístupu je demonstrováno ve dvou přílohách k této práci.
|
host ::
RSS.